Diagnostika
Diagnostika Charcotovy nohy je založena na klinickém obrazu onemocnění a na pomocných vyšetřeních.
V akutním stádiu je postižená noha oteklá, zarudlá a někdy i bolestivá. Výskyt vředů, alespoň v počátečním stádiu, je vzácný.
Neuropatie hraje zásadní roli při vzniku Charcotovy nohy, proto její diagnostika je velmi důležitá.
Stupeň neuropatie bývá zjišťován pomocí monofilament, ladičky nebo biothesiometru; u pacientů s Charcotovou nohou je v drtivé většině případů přítomno těžké postižení nervů dolních končetin.
Další vyšetřovací metoda - měření kožní teploty spočívá v měření teploty nad nejvíce postiženou oblastí nohy a tuto teplotu srovnáváme se stejným místem na druhé noze.
Pokud je rozdíl teplot o 2 a více stupňů Celsia, tak se jedná o aktivaci onemocnění - akutní fázi. Tato metoda je využívána i ke sledování aktivity onemocnění během léčby.
Problém nastává v případě oboustranného postižení, kdy není možné správně posoudit aktivitu onemocnění pomocí této metody. Diagnostika Charcotovy nohy pomocí rentgenologického (RTG) vyšetření je velice pozdní. RTG zobrazí až výrazné změny kostí – větší zlomeniny a posuny úlomků kostí.
CT (počítačová tomografie) vyšetření může pomoci k zpřesnění míst, kde jsou zlomeniny, má však podobné nedostatky jako RTG vyšetření.
Spolehlivou diagnostickou metodou je naopak kostní scintigrafie, která se provádí na oddělení nukleární medicíny. K tomuto vyšetření není třeba žádné speciální přípravy. Vyšetření probíhá tak, že se do žíly podá značená látka, která se přednostně hromadí v místě poškozené kosti. Tato látka je detekována pomocí kamery, která se postupně otáčí kolem celého těla pacienta. Počítač pak výsledky zpracuje do trojrozměrného obrazu, takže lze posoudit místo a míru poškození kostí.
Nejperspektivnější metodou v diagnostice Charcotovy nohy se zdá být magnetická rezonance (MRI), která dokáže odhalit i časná stádia onemocnění a může se využít i ke sledování léčby onemocnění.
